Michal Cimala (*1975) patří mezi zavedenou generaci umělců, kteří nastupovali na českou výtvarnou scénu v raných nultých letech 21. století. Cimala tak měl příležitost reflektovat novou generační zkušenost, která na jedné straně těžila z možností naskytnutých po divokých transformačních 90. letech, současně ale spadá již mezi autory, kteří přicházejí s novou vizí, často inspirovanou alternativními pohledy na novou perspektivou nahlížený svět a jeho blízkou či vzdálenou budoucnost. Cimalovy práce, využívající celou škálu médií, materiálových a formálních experimentů, tak nejednou odkazují k cyber-punkové estetice či orwellovským a post-apokalyptickým narativům. Primárním zdrojem jeho výtvarné imaginace se stala poetika urbánního a industriálního prostředí. Cimala se vepsal do obecného povědomí nejen coby výrazný sochař a malíř, ale také jako alternativní konstruktér netradičních „sci-fi“ hudebních nástrojů, interiérový designér, šperkař či hudební performer. Je spoluzakladatel sdružení Trafačka a Trafo Gallery, od roku 2006 asistentem sochařského ateliéru na pražské AVU.