Krištof Kintera jednoznačně patří k nejpopulárnějším současným českým multimediálním umělcům. Je spoluzakladatelem experimentální divadelní skupiny Jednotka, autorem výtvarné koncepce každoročního festivalu 4+4 dny v pohybu, na počátku milénia stál také u vzniku Experimentálního prostoru NoD. Jeho práce se vyznačuje technicky náročnými, často monumentálními a pohyblivými artefakty, které kombinují hravost, vtip a kritiku moderní konzumní společnosti, globalizace a technologického pokroku. Kintera svými díly vytváří provokativní a často postapokalyptická prostředí, které v divákovi vyvolají silné emoce.
Od svých studií na Akademii výtvarných umění v Praze, kde prošel ateliéry Milana Knížáka, Michaela Bielického, Aleše Veselého a Jiřího Lindovského, se Kintera stal jednou z nejvýraznějších osobností mladé umělecké generace. Přestože se pohybuje mezi různými médii, bývá často vnímán především jako sochař. Jeho tvorba je však mnohem širší a intermediální, přičemž se vyznačuje hlubokým filozofickým podtextem, který kritizuje hyperkapitalistické systémy a upozorňuje na ekologické problémy.
První výrazný projekt, „TO“ z roku 1996, předznamenal většinu principů, které se v Kinterově tvorbě objevují dodnes: nápadité objekty, které vtahují autora i diváka do jiného světa, provokace a černý humor. Jeho díla jsou nejen technicky náročná, ale také nesou hlubší poselství než jen pobavení. Výstava „Nervous Trees“ v galerii Rudolfinum, která byla jubilejní stou výstavou této galerie, je důkazem, že Kinterovo umění budí mimořádnou pozornost a vyvolává velké emoce.
Kinterova výtvarná koncepce každoročního festivalu 4+4 dny v pohybu a jeho vedoucí role ve skupině Jednotka potvrzují jeho významný vliv na českou kulturní scénu. Jeho díla jsou oblíbená nejen pro jejich hravost a vtip, ale také pro jejich schopnost přinést do diskuse důležitá témata a vyvolat u diváků zamyšlení nad stavem současného světa.